Recenze: Průmyslový šicí stroj Zoje pro těžké materiály

Jupí, tak je to konečně tady! Po řádném otestování se konečně pouštím do recenze mého nového parťáka. Stroj mám doma už od června, takže spolu máme něco odšito 🙂

Jaký stroj jsem si vybrala?

Nad průmyslovým strojem jsem přemýšlela už několik měsíců, ale kromě ceny mě omezoval také fakt, že máme malý byt a tedy dost omezené místo. To se nakonec vyřešilo tím, že jsme jednu skříň přestěhovali do sklepa 😀 A tak nic nebránilo v tom, stroj objednat. O samotném stroji jsem pak měla rozhodnuto během jednoho víkendu, protože s ohledem na mé požadavky, je na trhu velmi omezené množství. Kromě stroje v nižší cenové hranici, jsem také chtěla, aby byl stroj určen pro těžší materiály (tedy stroj pro čalounictví a šití kůže). Už od mých šicích začátků mě to totiž nejvíce táhne k šití batohů a kabelek, které jsem sice šila i se svým domácím strojem Juki (na tento bych mohla také napsat recenzi, co říkáte?), ale samotné šití bolelo jak mě, tak i stroj. U prošívání tlustších vrstev látek na něm šlo poznat, že na to není stavěný. A tak jsem si konečně řekla, že raději investuju do průmysláku, než abych si zničila domáci stroj a neměla pak nic. A tak jsem objednala svůj první průmyslák Zoje (konkrétně Zoje ZJ0303L-3-D4 SET).

Stroj jsem objednávala na e-shopu www.sicistroje-shop.cz a společně k němu jsem si vybrala také další příslušenství. Hned další den po objednání mě z e-shopu kontaktovali ohledně podrobností, zeptali se mě co na stroji plánuji šít a že mnou vybrané patky nejsou pro daný typ stroje vhodné. Příjemně mě tato telefonická podpora překvapila. Společně jsme pak vše doladili a mohla jsem se na stroj začít těšit.

Samotné stěhování stroje do bytu byla docela sranda, protože stroj váží 90 kg (!!!) a my bydlíme ve 3.patře bez výtahu 😀 Nakonec se to ale zvládlo a já ho mohla konečně vyzkoušet.

Seznámení se strojem

Než jsem se s ním ale naučila, trvalo to asi tři týdny. Nekecám! Návod, který jsem k něm dostala, není totiž tak úplně určen pro obyčejné domácí švadlenky jako jsem já. A tak to šlo pomalu. Nejdříve jsem ho uměla tak akorát zapnout. Pak jsem se učila jak zvednout patku a navíjet cívku. Shlédla jsem hodně asijských videí, jen abych vypozorovala, kde co zvednout a co zmáčknout. Ve výsledku jsem ale žádné ucelené naučné video nenašla. A tak to bylo učení spíše metodou pokus omyl. Myslím si, že už jsme si na sebe ale docela zvykli. I když při prvním šití jsem si málem prošila prsty. U domácího stroje jsem si totiž zvykla, že když je patka nahoře, stroj nešije. Tady tomu ale tak není. Stačí zavadit o pedál a stroj se sám rozjede.

Říká se, že průmyslové stroje se nedají s domácími stroj srovnat. A já konečně pochopila proč. Samotná síla stroje a síla vpichu je úplně o něčem jiném. Jasně, už se mi na něm povedlo zlomit pár jehel, ale při šití batohů konečně nemám strach, že ho zničím. Je dostatečně bytelný a tak i při šití více vrstev nezaváhá.

 

Klady (aneb co mě na něm baví)

  • vysoký zdvih patky (až 16 mm)
  • dva typy zvednutí patky – kolenní pákou anebo ručně, kdy patka zůstane sama nahoře
  • podvojné podávání (spodní a patkové), látka se tedy nezasekne
  • široké rameno (33,5 cm)
  • prošije bez problému kůži a těžké materiály
  • automatické zapošití a automatický odstřih nitě – protože celkově patřím mezi pomalejší švadlenky, tohle mi ušetří čas
  • rychlost šití až 2000 o.z.m. – sama šiju na nižší otáčky, protože při plných otáčkách je to neskutečné dělo. Výkon a síla vpichu je nesrovnatelná s domácím šicím strojem
  • kolenní páka pro zdvih patky – nevěřila jsem že si na ní zvyknu, ale je to dobrá věc, která ušetří čas
  • délka stehu – u domácího stroje se mi občas stávalo, že při jednotně nastavené délce stehu, byl stejně každý steh jinak dlouhý. To bylo především způsobeno tím, že stroj má s některými druhy látek problém při podávání. Tady však díky dvojímu podávání je každý steh stejně dlouhý a výrobek pak vypadá opravdu profesionálně.

Zápory

  • jeden typ stehu (rovný steh) – občas by se mi hodil také cik-cak steh
  • při zavadění o pedál i při zvednuté patce, se stroj sám rozjede
  • na tento typ stroj nejsou přídavné patky (například zipová patka), každopádně patky ve stroji jsou dostatečné úzké, takže s nimi bez problémů přišiju i zip
  • nesrozumitelný návod
  • mazání stroje – spodní nádržku na olej je potřeba pravidelně kontrolovat a doplňovat zde olej – při mé četnosti šití by toto doplňování oleje nemělo být tak četné jako například v šicích dílnách
  • složitější navlékání jehly – ano, i zde jsem musela shlédnout pár videí, abych se naučila jak na to
  • vyšší pořizovací cena – což je podle mě ve výsledku vyváženo výkonem a je to tedy dobrá investice do budoucna

Samozřejmě beru v potaz fakt, že po průmyslovém stroji nemůžu chtít takové vlastnosti, jaké má domácí šící stroj (např.počet druhů stehů). Pokud se ale s průmyslovým šicím strojem setkáváte poprvé, myslím si že se takové srovnání hodí.

A jak tedy stroj hodnotím? Už jsme spolu zvládli ušít pár batohů a musím říct že nákupu nelituju! I přes zmiňované zápory, které jsou podle mě zanedbatelné, jsem ráda že jsem do nákupu nakonec šla.

Máte k mé recenzi ještě nějaké doplňující dotazy? Klidně mi je napište do komentářů nebo do e-mailu. Ráda na všechny odpovím 🙂

Mějte se krásně,

 

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..